|
Po precteni Vilemova pribehu jsem se rozhodl, ze taky neco splodim.no a je to tu.hodnotne sami
Žil, zemřel, žil a znovu zemřel, aneb jak jsem se stal Zombií
Dorin se vracel domů po lesní cestě.Vracel se z bitvy, kde spolu s ostatními dobrodruhy vedl trestnou výpravu proti kultu nekromantů.Bitva byla, naštěstí pro ně, vítězná.Byl už pozdní večer, slunce se loučilo s vládou nad dnem a na oblohu se pokradmu dostával měsíc.Ã…Â eřilo se, když se Dorin rozhodl rozbít tábor.Pustil svého věrného grošáka a sám se jal sbírat větvičky a klestí na oheň.Když pak po chvíli snažení rozdělal oheň, byl rád, že se alespoň trochu zahřeje.Protože už byl podzim a oheň nevydával takové teplo, zachumlal se do svého pláště, položil se blíže k ohni a usínal.Cosi viselo ve vzduchu.
Dorin měl bitvami vycvičený cit na blížící se nebezpečí a spal tu noc velmi lehce.Když uslyšel zaržát svého koně, vstal a tasil s rychlostí ve které by se mu mohl málokdo rovnat.Bleskově zhodnotil situaci.Jeho kůň se válel v tratolišti vlastní krve která mu proudila z podřezaných krčních tepen.To by ovšem nebyl ten největší problém.Proti němu stála postava celá zahalená do černého a vypadala jako by i tmu sama vydávala.V ruce držela dlouhou, na jednom konci okovanou hůl.Na vrcholu hole byla nasazena lebka, která měla místo oči dva velké zelené smaragdy.Dorin okamžitě zareagoval a bodl.Jeho meč však narazil na protivníkův magický štít.Neznámý cizinec jen potichu řekl“Dorine, za naši porážku tě čeká trest.Neměl ses protivit vůli Azrielově.“Jak to dořekl, oči lebky silně zasvítily a Dorina oslepily.Neznámý nejprve sekl a pak i bodl.Trefil se přesně.Dorin se skácel k zemi.Na cizincovo hvízdnutí přiběhlo pár dalších postav v černém a jali se Dorina zakopávat.Dokončily hrob a odešly.A Dorin byl mrtev.
Mrtvé bylo jen jeho tělo, nikoliv však duše.Duše stoupala a stoupala až vystoupala do nebe.Před masivními branami nebe stál velice starý člověk se svazkem klíčů u pasu.Chm, Svatý Petr, pomyslela si Dorinova duše.Když doplul k onomu muži, muž na něj promluvil“Vítej Dorine, už jsem tě čekal.“Dorin odpověděl“Já jsem se tu tedy rozhodně nečekal.““No neboj, myslím že se ještě jednou podíváš na zem.Onen kult Azrielových se chystá vyhladit skoro polovinu žijících lidí pomocí mocné a zapomenuté Ner-Zhulovi knihy kouzel a jen ty jediný je můžeš zastavit.Proto budeš vyslán zpět na zem a budeš varovat své přátele se kterými jsi ,alespoň na chvíli, ochromil onen kult.Dnes v noci se jim bude zdát sen, ve které se dozvědí co dělat aby to zlé kouzlo nebylo nikdy vyřčeno a kniha aby byla zničena.Budeš obdařen novými smysly, schopnostmi a tělem, ale tohle vše musíš stihnout do doby nežli měsíc předá vládu slunci a nad hlavami prostých lidí se rozzáří nové jitro.Rozuměl jsi???Vím že ano a nyní již běž, není času na zbyt.“
Dorin cítil divný pocit jako by ho něco poutalo a táhlo zpět dolu na zem.Najednou ucítil že je opět ve svém těle ale že je zakopaný v hrobě.Cítil se celkem v pořádku, ale zdálo se mu že jeho tělo je přeci jen trochu jiné.Udivilo ho také, že z poměrně hlubokého hrobu se dostal bez větších obtíží.Když konečně spatřil světlo, tedy spíše tmu, světa, zjistil že jeho zrak je o hodně lepší a také čich se mu zlepšil.Instinktivně hvízdl na svého koně a ten, kupodivu, přiběhl.Když ho však uviděl, zděsil se.Místo koně k němu přiběhla pouze jeho kostra obalená z časti šlachami a svaly.Teprve teď ho napadlo podívat se na sebe.Vypadal skoro stejně jako jeho kůň, jen kostra obalená svaly.Zombie.“
To tedy pěkně děkuju“ zabručel a zdvihl oči k nebi.Vyšvihl se na svého koně a zapřemýšlel, kde by asi jeho přátelé mohli být.Kupodivu se k myšlence připojila i čichová informace a Dorin ucítil stopu.Okamžitě pobídl svého koně a tryskem uháněl za onou , velice kontrastní, čichovou stopou.Opřel se v sedle a vychutnával ten pocit jízdy ve větru.Jeho dlouhé havraní vlasy mu vlály za hlavou a on měl pocit nadnesenosti.Jak uháněl, vítr jako by odfoukl všechny jeho starosti a zbyl jen mlhavý pocit štěstí.Vítr procházel skrze něj smýval z něj všechnu špínu běžného života.Konečně dorazil k tábořišti svých přátel a opojení z rychlosti a větru hvízdajícího kolem uší, zmizelo.
Všichni zatím spali, avšak hraničářův pes už ho zvětřil a dal se do zuřivého štěkotu.Ten všechny jeho přátele okamžitě probudil a jeho přátelé se začali připravovat na boj.Avšak než stačili cokoliv udělat Dorin se na ně jen podíval a oni okamžitě ztuhli.“Přátelé promluvil“nepřišel jsem vám ublížit, jsem váš přítel Dorin.Byl jsem zabit přisluhovačem Azrielovým, avšak nebe mi dalo ještě šanci vás varovat.Dnes v noci se vám bude zdát sen.Dozvíte se, co máte dělat neboť je třeba ty Azrielovy nohsledy navždy sprovodit ze světa.Musíte jim vzít Ner-Zhulovu knihu kouzel a navždy ji zničit.“V tom Dorin ucítil, jako by se zase začal vznášet a odplouvat k nebi.Byl to onen pocit lehkosti a pohody.Naposledy tedy ještě zvolal“Nezapomeňte, tu knihu“a jeho hlas dozněl právě tehdy, když se slunce vyhouplo na obzor a začalo svou každodenní pouť.On už to slunce živ nikdy neuvidí.
_________________ Kazdy udela chybu, jen blbec ji opakuje dvakrat... Mafyje web...
Templar web!
|